Vyhledat
  • info94433

Zastavení soudního řízení o zajištění

Aktualizace: 21. lis 2018

v případě propuštění žadatele o mezinárodní ochranu na svobodu je v rozporu s unijním právem


Skutkové okolnosti případu


Náš klient byl na území České republiky zajištěn za účelem správního vyhoštění, a to podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 o pobytu cizinců. V detenci požádal o mezinárodní ochranu a byl tak tzv. přezajištěn nový rozhodnutím o zajištění, tentokrát podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Následně se klient domáhal zrušení prvního rozhodnutí o zajištění, a to pro jeho nezákonnost žalobou podanou Městskému soudu v Praze. Městský soud však řízení o žalobě zastavil, a to s odkazem na ust. § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců. Dle novelizovaného znění se totiž řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění zastaví v případě, že je zajištění žadatele o mezinárodní ochranu ukončeno ještě před vydáním rozhodnutí. Stejně se zastaví řízení o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění. Obdobně se postupuje i v řízení o kasační stížnosti.

Proti usnesení o zastavení řízení klient podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Projednávanou pod sp. zn. 6 Azs 320/2017. Argumentoval především právem na soudní přezkum rozhodnutí o zbavení svobody, které vyplývá přímo z čl. 5 odst. 3 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. To přitom dle textu Úmluvy není nijak limitováno faktem, zda omezení osobní svobody žalobce trvá i v okamžiku řízení před soudem. Účelem soudního přezkumu totiž není pouze případné propuštění v případě, že je zajištění nezákonné, ale také vytvoření předpokladů pro uplatnění navazujícího práva na odškodnění.


Právo EU a vnitrostátní právní úprava


Podle práva Evropské unie jsou však členské státy povinny v případech zajištění zaručit rychlý soudní přezkum zákonnosti takového zajištění. To konkrétně upravuje čl. 8 až 11 tzv. přijímací směrnice. Právo na soudní přezkum je obecně taktéž zakotveno v čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že není možné připravit cizince o jakýkoliv soudní přezkum. Jednalo by se o značné narušení právní jistoty a legitimního očekávání. Protiprávně zajištěným cizincům by navíc bylo upřeno právo na náhradu škody. Nezbytným předpokladem pro přiznání nároku na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím je totiž zrušení nebo změna takového rozhodnutí příslušným orgánem.

NSS dále pokračoval, že v případě vyloučení jakéhokoliv přezkumu by došlo k porušení jak výše uvedené směrnice, tak Listiny základních práv EU. Takový výklad považuje NSS za acte clair, tedy bez prostoru pro jakékoliv pochybnosti. Pro řízení před soudem prvního stupně je tak dle názoru NSS §46a odst. 9 zákona o azylu neaplikovatelný. Rozhodnutí Městského soudu v Praze tak zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Kasační stížnost


Pro úplnost dodáváme, že v případě, kdy je cizinec propuštěn ze zajištění až v průběhu probíhajícího řízení o kasační stížnosti, je situace o něco komplikovanější. Na jedné straně stojí zásada efektivity zajišťující účinnou ochranu práv stanovených normami evropského práva a zásada efektivní soudní ochrany zakotvená v čl. 47 Listiny základních práv EU, na druhé straně právo Evropské unie nestanoví podmínky pro projednatelnost mimořádného opravného prostředku, kterým kasační stížnost je.

V obdobném případě se tak desátý senát NSS rozhodl podat předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU. K podání předběžné otázky tak nakonec NSS zřejmě přesvědčily následující důvody. Nepředvídatelnost soudního přezkumu, který by závisel především na tom, jak rychle by krajský soud a NSS stihly věc projednat. Možnost žalovaného soudnímu přezkumu jednoduše zabránit – propustit cizince ze zajištění, což by dle NSS představovalo značnou svévoli, účinná právní úprava tomu ale nahrává.


Čekání na odpověď z Lucemburku


Ačkoliv desátý senát NSS podal předběžnou otázku a v konkrétním případě řízení přerušil, nelze říci, že by v předmětné věci panovala na NSS úplná shoda. Některé senáty NSS řízení o obdobných kasačních stížnostech zastavují s odůvodněním, že nárok na soudní řízení v další instanci není českým ústavním pořádkem nikde zakotven a novelizované znění tak nezasahuje do práv stěžovatele natolik intenzivním způsobem, aby bylo možno dojít k závěru o jeho protiústavnosti.

Jednotlivé kasační stížnosti se tak do doby, než se Soudní dvůr EU vyjádří k předběžné otázce, budou zřejmě přerušovat či zastavovat, v závislosti na tom, jakému senátu napadnou. To k právní jistotě stěžovatelů rozhodně nepřispívá.

39 zobrazení